ROMANIA EXTREME OFFROAD 2011

Máme za sebou Silvestrovské ofroudění a i čarodejnice a čas letí tak, že letošní plánovaný termín ROMAIA EXTREME OFFROAD 2011 - expedice do Rumunských hor je zde. Celá parta Libereckého offroad centra dnes 20.5. 2011 naskákala do připravených strojů a v 13:30 vyrazila na cestu do severní oblasti Rumunských Karpat.

Letošní expedice je zaměřena na testování nových pneu INSA TURBO. Expedice také veze převratnou novinku a to mobilní svářečku CO na autobaterii, kterou zajistil pro tým z Ameriky pan Hrabáček. Jemuž tým touto cestou děkuje.

Tým chce otestovat gumy v co největším extrému, pro tento případ je mobilní svářečka velkým pomocníkem, protože při extrémním zatížení občas něco praskne, či se ulomí a je ideální okamžitě provést opravu na místě. Z historie jsme byli zvyklí se spustit z hor do nejbližší vesnice, kde jsme hledali pomoc. Bylo to vždy velké zdržení. Nyní budou opravy rychlé a bez přesunů.

• 1. Toyota 73 3,0 TD – Náča
• 2. Toyota 73 4,2 – Honza
• 3. Nissan Patrol 60 GR Wagon – Šulda
• 4. Nissan Patrol 60 GR Wagon – Koule
• 5. Nissan Patrol 60 GR Wagon – Housín
• 6. Nissan Patrol 60 GR Wagon – Had
• 7. Nissan Patrol 61 GR Wagon – Mázi
• 8. Mitsubishi Pajero 2,8 TDI - Hráblo

Mázi a Hráblo jsou nováčci v týmu Libereckého Offroad Centra. Vítám je v klubu a také zdravím Vás všechny, co budete sledovat tuto on-line reportáž z letošního týdenního testování gum a vozů v Rumunském terénu.

Váš tradiční průvodce cestou Orel.

Odjezd expedice z Libereckého centra. Tým vyráží na dlouhý přejezd po dálnici až k Rumunským hranicím. Trasa vede přes Prahu, Brno, Bratislavu, Budapešť až k Baja Mare, odkud vyrazí do hor.

17:30 – spojení s Náčou: „Blížíme se k Bratislavě, auta šlapou jak hodinky. Technika jde dopředu a ty naše kárye jedou po dálnici přes 110 km/h. Koukám na tachák a mám tam 125! Dnes chceme dojet za Budapešť, tam dospíme do rána a budeme pokračovat k severní Rumunské hranici. Mám pro kluky překvapení, zatím nevědí kam jedeme, a protože jsou v týmu dva nováčkové, chci jím naservírovat nějakou lahůdku. Tak vydržte, bude to překvápko i pro Vás. Tak zítra nashle!“

Bohužel chybí budějovický Honza, který se k expedici připojil U devíti křížů.

Sobota 21.5.2011 v 11:00

Náčův report: „Spali jsme 60 km za Budapeští v poli, celkem v klidu a pohodě. Nyní již máme za sebou rumunskou čáru a směřujeme k Oradei. Silnice super a navigace nás vede touto trasou. Auta jsou také v pohodě. Podle zadaných souřadnic máme do cíle 200 km, takže odpoledne jsme v terénu. Pořád místo držím pod pokličkou a kluci pořád škemraj, ať už je nenapínám. Večer bude jasno, kde se budeme pohybovat a jaká lokalita bude pro náš test gum vhodná. Očekávejte extrémní podmínky. Zatím ahoj."

17:30
Náčův telefonát sděluje polohu a situaci v týmu. „Už máme za sebou první ježdění v terénu. Velké překvapení jak zde rychle pokračuje vývoj EU. Nové silnice, staré Dacie zmizely a místo nich samé bavoráky. Pajero jako má Hráblo tu stojí u každého baráku. No ale kde jsme. Blížíme se k Viseu de Sus. Už jsme měli první ochutnávku v terénu. A byl to mazec. Honza dal boček, Mázi s jednašedesátkou jako nováček se s tím nemaže a jde do toho po hlavě. Já jsem při výjezdu kamenitým masakrem utrhl volnoběžku a tak jsem sjel zpět do vesnice závadu opravit. Jsem ve vesnici Vama a budeme tu někde poblíž dnes kempovat. Utrhly se mě šrouby, co drží volnoběžku a tak mě zde zkušeně vyrábí futýrka a do hodiny bude vše v pořádku. Kluci zůstali v terénu. Ráno se ozvu, zatím ahoj!“

Neděle 22.5.2011 ve 12:00
Dorazilo pár fotek. Kemp nedaleko Vamy. Připadá mě to, že jsou chlapi na dovolené u rybníka J.

Šulda včera usnul na židličce, asi byl večer náročnější.

Ale čekám pořád fotky z terénu!



17:00 – Jakoby mě Náča vyslyšel a konečně poslal fotky z terénu. Podle zpráv by se měla výprava blížit k Viseu de Sus. Terén je dobrý a adrenalin již pracuje. S pneu jsou kluci spokojený. Tento dezén se zakusuje do terénu a v měkkém blátivém terénu se dezén dobře čistí. Dnešní kemp je v horách v lese.

Zprávy on-line od Náči: „Jsme 1500 m vysoko, máme před sebou cca 500 m k vrcholu pohoří. Na vrcholcích leží slušná vrstva sněhu. Jedeme směrem k Viseu de Sus.“

Můj dotaz: „A Náčo, co ten kemp u rybníka jak v Jižních Čechách?“

Náča: „No to kvůli Honzovi, aby se cítil jak doma. Vypadalo to fakt jak u nás u rybníka, cha cha“.

Já: „A co terén?“

Náča: „Masakr. Jedeme nyní pěknou rozporkou, někteří se plíží po boku. A už to začíná. Honzovi prdnul kloub, Koulemu vzápětí taky, takže 1:1! Právě opravujeme. No a včera večer bylo trochu veselo. Duní nám trochu v hlavě :-)“.

„Masakr Masakr Masakr“ – to jsou slova Náči.
Pohybují se vysoko v horách mimo civilizaci v oblasti Maramureš.

Náča: „Tak to jsem ještě nezažil, takový extrém. Několikrát mě pořádně lepilo. Teď by byl dobrý ten rybník, abychom si ty připosr..é zadky mohli omejt. Dostali jsme se na hluboké rozporky. Auta dostávají neuvěřitelně zabrat. Kdybych měl jmenovat výčet závad, tak protelefonuji majlant. Posíláme vzápětí fotky. Asi to na nich nebude to ono, ale jsme z toho všichni hotoví. Nováčci se zapojili skvěle a drží se. Mázi už svou jednašedesátku objel ze všech stran. Na jednom místě jsme nyní vytvořili servisní stan. Svářečka jede naplno. Všechno v tom extrému praská. Je to skvělé, že nemusíme kvůli každému sváření do vesnic. Pošlu souřadnice, ať Vám orel napíše, kde jsme. zatím čágo!“

15:23 – Náča: „Jedeme z hor natankovat vodu a také naftu. Vjíždíme do Sighetu Marmatiei, oblaka jsou jak z olova a začíná lejt jak z konve. Auta jsou dobitá, ale jedeme dál. Jeli jsme po Pasul Gutai směrem na Sithetu Marmatiei a odbočili jsme do pohoří Maramureš, kde jsme se fakt vyřádili. Mě odešlo ložisko v předním levém kole, Housínovi praskl také kloub. Děkujeme za svářečku. Je to pohoda a perfektní nástroj k rychlým opravám. Nyní vyjíždíme ze Sighetu směr Viseu de Sus, kde odbočíme podél řeky na náš oblíbený kemp u železnice za brodem. To je to překvápko, které jsem pro kluky připravil. Očekávejte další dávku adrenalinu, je klubové úterý, tak pokud budeme na signálu, ozvu se ještě večer. Parta je super, těšíme se na palouček na náš oblíbený kemp. Čágo!“

Středa 25.5.2011 v 18:30 hod – Čekal jsem celý den na zprávy a nic. Až nyní zazvonil telefon od Náči: „Spali jsme za brodem v našem starém známém kempu v údolí řeky za Viseu de Sus. Všechno se změnilo, travnatý palouček je malinky, že jsme se na něj ani nevešli. Koryto řeky je vymleté daleko víc do šířky. A je zde lávka pro pěší. Ráno jsme vyrazili na Hrobníkův kopec. Je to tu všechno jinak, cesty sebrala voda a jsou z nich hluboká koryta až 4 metry. Rozporky plné kamení, prostě masakr. Praskla mě litinová zadní kost. Snažili jsme se jí zavařit, ale při sjezdu do údolí praskla znovu. To je hotovo. Nyní to vypadá na konec. Máme ještě před sebou sjezd do Viseu de Sus, ale místní říkají, že cesta dolů není sjízdná ani traktorem je to samý kámen a pobrané od vody. Musíme kost nějak provizorně sešroubovat, abych se dostal dolů a zítra končíme. Všechny auta jsou dobitá. Je fakt, že jsme letos pojezdili řádně, už jenom protože jsme se nemuseli zdržovat přejezdy za opravami do vesnic. Takže ještě uvidíme, jak se dostaneme dolů a pak definitivně rozhodneme, jestli to zabalíme a budeme se vracet domů již zítra. Zatím všechny zdravím – čágo“!

23:00 – Právě dorazila dávka fotek. Chlapi zakempovali a pořádně se občerstvují Hráblovi evidentně chutná a talířek má vskutku impozantní. Mňam….

Je vidět, že tam není chudo! A butárek jede naplno – pamatuji stejný gulášek, co poslední zásoby daly. Tak chlapci dobrou chuť a taky noc. Naberte síly na cestu domů!

Zpráva od Náči: „Pomalu jedeme z hor do údolí do Viseu de Sus. Kost je svařena, akorát došel svářecí drát.“

13:35 – Náča: „Jsem dole na silnici, na GPS ukazuje kilometrovné domů 1210 km. Právě vyjíždíme směr Sighetu Marmatiei. Ještě se ozvu z cesty. Ahoj Náča“.



Pátek 27.5.2011 – 11:10 – pravděpodobně poslední telefonát od Náči: „Už se vracíme domů, právě jsme přejeli Českou hranici za Bratislavou, takže cca za 5 hodin jsme v Liberci. Kdybych měl rychle zhodnotit celou expedici řekl bych:

Parta byla skvělá, nováčci a hlavně Mázi zapadli do týmu perfektně. Je to klasika: Jeden za všechny, všichni za jednoho. Ono to jinak v ofroudu nejde. Testování gum INSA TURBO dopadlo na jedničku. Gumy jsou skvělé, záběr ve všech režimech extrémní. Bohužel výkony gum v některých případech odnáší technika, která některé kroutící momenty nevydrží (klouby, kardany, kříže atd.). No a mobilní svářečka to je věc, která byla nepřetržitě v provozu, protože extrém, který jsme letos jeli přinášel velké množství ulomených a prasklých součástek a dílů na offroadových speciálech. Moc díky za dodání svářečky panu Hrabáčkovi!

Za těch sedm dní jsme najeli extrémní porci kilometrů v terénu a přesunem do Rumunských hor a zpátky i po silnici. Speciály dostaly zabrat, ale v rámci oprav na místě vydržely a vracíme se šťastně a v pohodě a zdrávy domů. Expedice ROMANIA EXTREME OFF ROAD 2011 je za námi! Ať žije expedice další!

Díky všem, kteří jste nás na on-line reportáži sledovali a díky také Orlovi za on-line spojení. Čágo!!!“



I já děkuji Načovi a všem klukům z expedice za posílání materiálů, které jsem pro Vás ihned zpracovával do této reportáže pro Vás. Váš Orel